Rostlinstvo
Živá příroda podléhá neustálým změnám. Příčinou poslední velké změny bylo oteplení, před 12 tisíci lety, kdy tundrovou vegetaci doby ledové postupně nahradil les.V Adršpašských skalách rostl původně prales složený z buku, jedle, borovice, smrku, klenu, břízy a dalších druhů dřevin. Do dnešních dnů přetrvávají ve skalách reliktní bory. Zastoupení smrku bylo mnohem menší než je dnes, rostl zvláště v chladných a vlhkých roklích. Lesnickým hospodařením byly lesy na většině plochy přeměněny na málo stabilní smrkové monokultury. Dnes je úkolem lesníků zvýšit podíl listnáčů a tím vrátit lesu rovnováhu a odolnost.
V CHKO Broumovsko je registrováno 11 památných stromů. Jedním z nich je lípa malolistá v Horním Adršpachu pod usedlostí čp.31. Její stáří je 300-400 let, výška 24 m., obvod 670 cm.
V rezervaci se vyskytuje více než 250 druhů mechorostů a asi 400 druhů cévnatých rostlin. Na živinami chudém křemičitém podloží je i vegetace druhově poměrně chudá. Nejzajímavější druhy rostlin se vyskytují v hluboko zaříznutých roklích a soutěskách, jejichž klimatické podmínky odpovídají vyšším horským polohám. Ve skalních městech vznikly podél potoků úzké květnaté nivy s papratkou horskou (Athyrium distentifolium). Uvidíte tu kvést například mléčivec alpský (Cicerbita alpina) či violku dvoukvětou (Viola biflora), podbělici alpskou (Homogyne alpina) aj. Krásným a vzácným zástupcem rašeliníkových společenstev je zde rojovník bahenní (Ledum palustre).Na prameništích a podél vodotečí je místy hojná bledule jarní (Leucojum vernum) a při Metuji byla zaznamenána přeslička luční (Equisetum pratense). K nepůvodním druhům rezervace patří hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a v poslední době se šířící kamzičník rakouský (Doroni cum austriacum).
Na okraji oblasti roste také hořeček brvitý, vzácněji několik druhů vstavačů, lilie zlatohlavá a mnoho dalších zajímavých rostlin.
Mechorosty
Flóru mechorostů tvoří až na vyjímky druhy rostoucí na živinami chudém kyselém substrátu. Nejzajímavější druhy jsou vázány na skalní města a hluboké úzké rokle s výraznou teplotní inverzí.. Podobné podmínky jsou i v mohutných skalních sutích. Přítomnost velmi chladných míst umožňuje výskyt řady horských až vysokohorských mechorostů, které by jinak v této nadmořské výšce nemohly růst. Právě v nejchladnějších stinných soutěskách, kde stanovištní podmínky mnohdy ani neumožňují rozvoj společenstev cévnatých rostlin, nalezneme nejpozoruhodnější druhy mechorostů: na skalních stěnách hyčovka drsná (Dicranodontium asperulum) a chudozubík (Tetradontium repandum), na zemi ploník horský (Polytrichum alpinum), plonitka horská (Oligotrichum hercynicum), paprutka hromadná (Pohlia drummondi) a měřík (Rhizomnium pseudopunctatum).
Na jedné z lokalit šichy (Empetrum sp.) ve stinné rokli je zajímavý výskyt typické rašeliniští játrovky vršatky odchylné (Mylia anomala). Za český endemit je považován dvouhrotec Sendtnerův (Dicranum sendtneri), který roste pouze v Adršpašsko-teplických skalách. Velmi vzácným druhem je mrvenka štíhlá (Tayloria tenuis) rostoucí na rozkládajícím se organickém materiálu, jejíž výskyt byl v území ověřen téměř po sto letech. V rezervaci roste 17 druhů mechorostů zařazených do "Červeného seznamu mechorostů".
V roce 1964 zde byl zaznamenán první výskyt invazního druhu Orthodontium lineare na území naší republiky. Tento mech jižní polokoule byl v Evropě poprvé sbírán v r. 1911 v Anglii a odtud se šíří dál na východ. Dnes je znám asi ze 140 lokalit v Čechách, a to většinou v pískovcových skalních městech, kde se vyskytuje masově.