Obec Adršpach
Obec Adršpach

Místní názvy

Alej (die Allee)cesta osázená jeřáby, vedoucí od kamenolomu k soše sv. Václava pod Křížovým vrchem.

Buková hora (Buchberg) je zmíněna již roku 1576; její nepřístupné skalní rokle sloužily místním obyvatelům ve válečných letech jako úkryt.

Cikánský příkop tábořiště cikánů táhnoucích obcí.

Císařská zahrada byla založena nad šafářovým statkem na počest císařova jubilea v roce 1898.

Černý požár (Schwartze Brand) jméno pro stráň ležící u hospodářských stavení a domů pro tříče lnu (domy č. 83 a 86). dříve zde býval les, který vyhořel.

Černý příkop zalesněné údolí pod prostředním mlýnem.

Černé jezírko jezírko v černém příkopu; pro černou slatinnou půdu na dně jezírka se zdá, že je v něm voda černá.

Dolní statek (Niedohof) statek naproti "Skalnímu hotelu", později salaš, poté cementárna.

Dlouhý plot (do lange Zaun) část role na trase od cementárny k Röselovu pekařství (Röselbäcker).

Dlouhý vrch (do lange Barg) vyvýšenina severně od obce.

Drážní louky (Bouhnwiesa) mokřiny mezi železničním náspem a "Hradčany".

Eplův kříž (Eplskroitze) kříž dostal své jméno v dialektu pravděpodobně podle bývalého majitele statku Ebela a stál na polní cestě Adršpach-Havraní město.

Havraní město (Kroastoud) část obce, přimykající se ke skalnímu městu. Ve skalních štěrbinách sídlilo mnoho havranů a kavek.

Hejda (die Hejde) vřesem porostlá část lesa, ležící směrem na Teplice.

Horní pole (Ewofeldo) pole nazvaná podle své polohy.

Horní statek (Ewohof) velkostatek u Starého zámku.

Hrad Adršpach (s alte Haus) zřícenina hradu na Starozámeckém vrchu.

Hradčany (Hradschin) část Adršpachu, zahrnující domy č. 1-14.

Jezdecká cesta cesta vedoucí k hradní zřícenině.

Kancelář útočiště ve skalách nad Prostředním mlýnem, úkryt obyvatel Adršpachu ve válkách.

Kašparův kout (Kaschpowinkl) cíp lesa na jihu Křížového vrchu, který byl pojmenován podle rodiny žijící na této lokalitě.

Kmínová louka (Kimmlwiese) louka ve směru na Lysý vrch, na níž hojně rostl "koňský kmín" (Pfaakimml)-bolehlav.

Koňský vrch (Pfaahiewl) vyvýšenina ve skalním městě.

Kozí příkop (Ziechagroue) jezírko za Větrníkem (Mühlberg).

Kozí stráň (Booklahne) pastvina srnčí zvěře.

Křížový vrch (do Hulstlbarg) samostatný skalnatý kopec, severně od Skalního města. Na jeho západní sraně je nově opravená Křížová cesta. Kříž na vrcholu nechal vztyčit hraběcí sekretář Georg Scheitheuer. Na západním úbočí při starém rozcestí zajímavá socha sv. Václava.

Malá strana (kleine Seite) řada stavení souběžná s Dlouhým plotem, oddělená od něj Pastevní loukou. Domy č. 15-27. Jejich obyvatelé byli malorolníky a dělníky.

Medvědí kout (do Bärnwinkl) cíp lesa na východní straně Křížového vrchu.

Mokřiny (nouse Wiesa) vlhké louky nedaleko Černého požáru a Židovské louky.

Mýtný vrch (Mauthiewl) kopec, jehož pata byla u mýtného domku. Zde bydlel do počátku 20. století mýtný (celní úředník), který vybíral mýtné. Zaplacen musel být i průjezd obcí, za jeden jednospřežný vůz se odváděky 4 krejcary, za dvojspřežný pak 7 krejcarů. Poslední mýtný byl Ignaz Renner (Rennosch Naaz).

Na dlouhých (uf a Länga) dlouhá pole ležící na části planiny.

Na výšině (uf do Ilieche) nejvyšší místo Aleje u sochy sv. Václava.

Nový okruh zpáteční cesta ve skalním městě, vedoucí od Velkého náměstí k Ozvěně. Byla zřízena roku 1890.

Oslí stráň (Ucksawejchtl) bažinatá lesní půda východně od prádelny písku.

Osiková pláň (Ospaploun) místo ve skalách, kde dříve rostly osiky.

Ovčí brod (Schofsschwemme) místo za hradní zříceninou, napajedlo pro ovce.

Ovčí stádo (Schoftrieb) oblast mezi domy č. 8 a 9 až k lesu.

Ozvěna (Echoplatz) zastávka v závěru prohlídkové cesty Skalního města. Návštěvníci si zde mohou poslechnout sedminásobnou ozvěnu.

Pastevní louka (Huttwejde, Huttgoorte) prostor mezi Dlouhým plotem a Malou stranou.

Petrův příkop (Petergraben) skalní rokle za Havraním městem.

Plaňkový les (Stangapuusch) část lesa pod Starozámeckým vrchem ve směru na Horní Adršpach.

Polní kultura (Feldkultur) ve třicátých letech založená část lesa Na výšině naproti Dlouhému vrchu.

Prales nedotčená lesní oblast ve skalách.

Řeřichová rokle (Bornkressaschlucht) skalní rokle, kterou protéká potok. Roste zde mnoho řeřich.

Sagner (Souno) oblast východně od Křížového vrchu.

Selský tábor (Pauanlocho) orná půda mezi Dlouhým plotem a Křížovým vrchem, za selských nepokojů v letech 1680 a 1775 shromaždiště odbojných sedláků.

Skalní město (Felsnstoud) oblast, zahrnující přístupné skály jižně od železnice.

Skalní jezírko (Felsnteich) uměle přehrazený Rosnerův potok ve Vlčí rokli.

Slepičí bidýlko (Hinnositze) vysoko položené místo ve skalách s hezkou vyhlídkou.

Snídaně v trávě (Friehsticksplotz) místo ve Skalním městě.

Starý okruh (aale Partie) cesta skalním městem, vedoucí od Skalního hotelu ke Stříbrnému prameni, která byla otevřena roku 1800.

Svidnická věž pískovcová skála se skalními okny stojící na několika sloupcích, v horní části Řeřichové rokle. Nazvána byla po kostelní věži ve slezském Svidniku.

Šibeniční vrch (Golchabarg) návrší severně od Dolního Adršpachu. Popraviště, kde v dřívějších dobách stála šibenice.

Šindelový příkop ve skalní oblasti jsou tři taková místa. Zpracovávalo se na nich dřevo na šindele.

Švédský kříž (Schwedakroitz) kamenný kříž uprostřed vesnice, upomínka na tažení švédských vojsk obcí za třicetileté války.

Třešňová alej (Kaschallee) cesta od prostředního statku k Havranímu městu. Stromy vysázela vlastníma rukama baronka Nádherná. Ve třicátých letech zde již stromy nebyly.

Udavač strmé návrší za Sidoniným parkem. Podle výkladu vrchního učitele Tölga je zde podobnost se strmým stoupáním k Udavači v Krkonoších. Jméno by mohlo být také odvozeno od slova Petz-huňáč, medvěd.

Prostřední statek (Mittelhof) v tomto dřívějším šafářství byla později zřízena zpráva lesního úřadu.

Větrník, Mlýnský sráz (do Miehlberg, de Miehllahne) kopec a jeho úbočí naproti Prostřednímu mlýnu.

Vlčí rokle (Wulfsschlucht) skalní rokle, táhnoucí se od Kalousů po Teplické skály.

Vlečná stezka ve skalní oblasti to byly tři stezky, po kterých se pomocí koní svážely padlé stromy.

Židovská louka (Judawiese) neúrodné louky nad Udavačem.

Židovský statek (Judagrund) role na hranicích s vesnicemi Horní Teplice a Zdoňov.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1
1
2
1
3
1
4
1
5
1
6
1
7
1
8
1
9
1
10
1
11
2
12
1
13
1
14
1
15
1
16
2
17
2
18
2
19
2
20
2
21
2
22
2
23
2
24
2
25
2
26
2
27
2
28
2
29
2
30
2
1
2
2
2
3
2

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 415
TÝDEN: 1135
CELKEM: 558901

Rozklikávací rozpočet

Rozpočet

Projetky

"Oprava sociálního zázemí  MŠ Horní Adršpach"
 

"Projekt SPOLEČNÝ SERVISNÍ OBJEKT VČETNĚ ZÁZEMÍ PRO SKALNÍ ZÁCHRANNOU SLUŽBU (ZS) A SLUŽBU OCHRANY PŘÍRODY"

Logo Královéhradecký KrajRealizovány za finanční podpory Královéhradeckého kraje

Aktuální počasí

Počasí dnes:

8. 4. 2020

Bude jasno až skoro jasno, odpoledne přechodně až polojasno. Denní teploty 16 až 20°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Hlášení rozhlasu

Hlašení rozhlasu

Mobilní aplikace

Logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

Odkazy na okolní města

Krajina

O naší obci

V nejstarších dobách byla oblast v níž se nacházejí Adršpašské skály jediným ohromným pralesem.Celý komplex hraničních hor včetně Krkonoš i Orlických hor byl od dob Římanů nazýván Hercynským lesem. Pohraničním hvozdem procházela, nepochybně již od pravěku, stará cesta vedoucí z polabské nížiny přes východočeskou sídlištní oblast Brankou u Náchoda do kladské kotliny a odtud dále až k pobřeží Baltického moře k vyhledávaným nalezištím jantaru. Z okolí Svaté hory v blízkosti Adršpachu pochází ojedinělý nález klenuté mísy a několika zlomků keramiky z mladší doby laténské.