Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 100
TÝDEN: 1966
CELKEM: 342734

Svátek

Svátek má Darina

Rozklikávací rozpočet

Rozpočet

Mobilní verze

mobilní verze www

Bannery

 

 

Kotlíková dotace 

Projekty "Podpora separace odpadů pro občany obce Adršpach"  "Rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny "B" na skupinu "C" pro člena JPO v obci Adršpach" byly podpořeny z Dotačního fondu Královéhradeckého kraje

Projekt Podpora separace odpadů pro občany obce Adršpach byl podpořen z Dotačního fondu Královéhradeckého kraje

Obsah

Šlechtické erby panství a hradu Adršpach (souvislosti)

 

Ve středověku bylo přirozené, aby měl každý šlechtic svého krále nebo knížete a každý rolník svého pána, většinou šlechtice. Vztahy mezi nimi byly založeny na přísaze, věrnosti, ochraně a cti. Příslušnost ke šlechtě zavazovala k angažovanosti v řadě oblastí života. Českou elitou bylo několik set předních rodin a několik tisíc válečnických. Rodová elita budoucího panského stavu byla založena již ve 12. století, kdy zemští předáci na zemských schromážděních zajišťují řád a spravedlnost země (za Vladislava II.). V té době se začíná vyvíjet heraldika. Úkolem panovníka byla ochrana "míru a řádu" celého společenství a jeho teritoria. Stát nebyl privátním majetkem. Přemyslovci nevládli svým rodovým majetkem, ale uvazovali se k vládě na základě souhlasu elity. Symbolem regionální správy byl purkrabí (kastelán), organizátor provozu většího hradu a velitel rytířského kontingentu, správce hradu.

berkove broumov trmen

Zvelebování země přispělo k rozšiřování osad válečnické a správní elity. Předáci s oblibou zakládali své dvorce v oblastech velkých hradišť nebo při obchodních cestách. Zároveň se elita stěhuje z okruhu center do vzdálenějšího okolí. Perspektivní byla sídla na okraji osídlení, kde získala šlechta prostor pro vlastní kolonisaci. V našem kraji to byli především Ronovci se znakem ostrve (rytíř Hron v Náchodě) na zemské stezce kladské a také podél Metuje, Švábenicové se znakem čtyř šipek (Idík ze Švábenic) na zemské stezce trutnovské a podél Úpy a také v části Slezska, a páni erbu třmene (Tas z Vízmburku) v úzké oblasti mezi oběma předešlými, až k Vižňovu na "Broumovsku". "Policko" a později především "Broumovsko" podél toku Stěnavy bylo v zájmu benediktínů břevnovského kláštera, kteří si byli vědomi jeho strategického významu mezi dvěmi důležitými zemskými stezkami na rozmezí Krkonoš a Orlických hor.

 

1213 Přemysl Otakar I. dává břevnovskému klášteru Polický újezd. Mezi svědky na listině Zbislav a Vilém, kasteláni v Kladsku.

 

1241 Vpád Tatarů do Čech přez Libavu. Postižena Úpice a Sedloňov.

 

1253 Přemysl Otakar II. dovoluje přenést trh z Provodova do Police a potvrzuje klášteru v Polici statky v lesní oblasti Stěn za hranicemi klášterních držav.

 

1255 Stanovení hranic mezi klášterem p. Marie v Polici a statky p. Petra, syna Sezemova a p. Rubína . Rozvodí mezi Vižňovem a Ruprechticemi.

hron

1260 Přemysl Otakar II. potvrzuje klášteru v Břevnově tzv. Polický újezd se všemi statky za Stěnami. Jako svědkové uvedeni Hron a jeho bratr Načerat z Náchoda, Rubín a Bohuš ze Skalice a Stárkova.

svabenicti

1260 Idík-Jiljí ze Švábenic kolonisuje Trutnovsko.

 

1279 Zpráva o odboji českých pánů proti Braniborům: "Časté boje s Němci měli...Tas Vissemburský...pan Hynek slovutný rytíř vojensky cizozemce pronásledoval, tu jich mnoho zahubil, pan Hynek z Dubé také rány dával, od jeho ran hrom hřímal...

 

1289 Václav II. dává Bolkovi I., Svídnicko-Javorskému město Schönberg a vsi Michelsdorf, Trautliebersdorf, Kindelsdorf a Königshain (Královec); Jako svědkové uvedeni mj. Vítek z Úpy, Tas z Vízmburku a Hron z Náchoda.

 

1289 Vítek z Úpy z rodu Švábeniců prodává Bolkovi I. vsi Blasdorf (Blažejov), Kratzbach a Merkleinsdorf (pravděpodobně Zdoňov). Ve stejném roce koupil Bolek I. od kláštera v Opatovicích proboštství v Křesově (Grüssau, Krzeszów) a přeměnil je na cisterciácký klášter.

 

1289 Po Hronovi z Náchoda uváděn jako jeho nástupce Ješek.

 

1293-1294 Tas z Vízmburku hejtmanem v Krakovsku.

 

1295 Hynek z Dubé hejtmanem v Krakovsku.

 

1297 Tas z Vízmburku mezi nejbližšími dvořany Václava II.

 

1348-1355 V návrhu zákoníku Karla IV. Majestas Karolina je uveden hrad Adršpach,("castrum Ebersbach") mezi hrady, které je možno dát do zástavy.

 

1354-1359 Hanuš z Adršpachu uváděn jako pán na hradě Adršpachu, 1354 také pánem na tvrzi ve Zbečníku.

 

1355-65 Horní Vižňov, ves a tvrz, sídlo Jaroše a Licka (z Vízmburku?)

 

1359 Hynek a Jindřich z Vizmburka mají podací právo ve Zdoňově, který se v té době vrátil k Čechám. (byl prodán 1287 Bolkovi I.)

rysenburk

1362-1372 Tas z Rýzmburka (též z Teplic) držel majetky v okolí hradu. Byl patronem kostela v Teplicích n. M. a patrně sídlil na hradě Střmeni.

 

1364 Čermná- farářem ustanoven Jan za přítomnosti Jana a Záviše z Adršpachu.

 

1368-1410 Záviš z Adršpachu uváděn pánem na tvrzi Zbečníku.

 

1368 1. října uzavřena dohoda mezi Hynkem Hlaváčem z Dubé, Hynkem a Ješkem z Náchoda a Hynkem a Hynáčkem z Vizmburku o společném držení majetku.

 

1357-1386 Albert ze Skalice pánem Adršpachu, Svatoňovic, Zálesí a Pertoltic-Božanova. 1359 Adršpach, hrad, sídlo Alberta ze Skalice. Uvádí se jako patron adršpašského kostela. Farářem ustanoven Mikuláš z Bydžova.

 

1377 Čermná u Náchoda- farářem ustanoven Oldřich se souhlasem Jana z Dubé a Lva z Adršpachu.

 

1381 Hynek z Dubé a Náchoda pánem na hradě Adršpachu a na hradě Střemeni. 6. července 1381 daným na hradě Adršpachu Hynek z Náchoda, jinak z Dubé, prodal jakémusi Machkovi dvůr ve Rtyni za závazek služby se zbraní na hradě Vízmburku v době nebezpečí. K podstatnému rozšíření panství došlo připojením teplického statku. 1362 byl patronem kostela v Teplicích Tas z Rýzmburku, 1384 již Hynek z Dubé a na Adršpachu. K panství patřily také české Vernéřovice, kde byli v letech 1372-1418 patrony kostela majitelé Adršpachu.

 

1393 uváděn Tomchyn z Adršpachu.

 

1401 Hynek starší, zvaný Lýšek, a Hynek mladší, synové Hynka z Dubé a Náchoda, který umírá po roce 1385, pány Adršpachu. I když podle dohody z roku 1368 dále žijí v nedílu, Hynek Lýšek (manželka Anna z Velhartic) si nejpozději po roce 1406 za sídlo vybral Adršpach a jeho bratr hrad Červenou Horu. (Nedíl byl zrušen 1410, když z něj již roku 1401 vystoupili Jan z Vízmburku a Hynek Hlaváč z Třebechovic).1406 donace faráři a kostelu v Č. Kostelci od Hynka z Náchoda, Adršpachu a Červené Hory. 1407-18 pánem Adršpachu Hynek, syn Hynka z Dubé.

 

1402 Jaroš z Vižňova měl v Adršpachu a Hodkovicích blíže nespecifikované majetky, které jsou 9. června 1402 provolávány.

 

1417 K adršpašskému panství je přikoupena Chvaleč od Jaroše z Vižňova.

 

1422 Jiří z Adršpachu údajně obsadil spolu s Janem Městeckým z Opočna opatovické klášteřiště, aby odsud škodil královéhradeckým.

 

1427 Hynek z Adršpachu a Hynek z Červené Hory uvedeni mezi příslušníky katolické strany ve východních Čechách. Na krátko se stal hrad součástí pevného pásu katolického pohraničí.

 

1430 Nejpozději v tomto roce byl hrad Adršpach obsazen husitskou posádkou a spolu s hrady Vizmburkem a Skalami sloužil jako základna pro výpravy do Slezska. Již tehdy Adršpach patrně ovládal Jan Krušina z Lichtenburka

 

1432 Jednání o příměří se Slezany, uzavřen dvouletý smír obsahující závazek, že nebudou podnikány nájezdy do Slezska z hradů Vizmburku (Jan z Vizmburku), Adršpachu (Jan Krušina), Skal (Matěj a Jan Salavové), Náchoda (Jan Holec) a Homole (Mikuláš Trčka).

 

1433-1434 Jan Krušina z Lichtenburku pánem Adršpachu, také Hostinného. (1434 zabit v Broumově)

 

1436 Petr a Jan z Dubé a Adršpachu, synové Lýška jsou majitelé hradu Adršpach. 1437, po smrti Zikmunově na "rakouské straně" Petr z Adršpachu, Hynek Krušina, Jiří z Vizmburku, na "straně radikálů" Kolda ze Žampachu, Šárovcové, na "straně středu" Jiří z Poděbrad, Hynek z Dubé. 1438 korunovace Albrechta Rakouského, na ni přítomen Hynek Krušina a Petr z Adršpachu.

 

1437 Zbečník, ves, sídlo Hanuše z Adršpachu, sezením ve Zbečníku.

 

1437 Hynek mladší Červenohorský, bratranec Jana a Petra (zemřel bezdětný 1454). Již před tímto rokem se stal Adršpach spolu s okolními hrady útočištěm zbytků husitských bratrstev, podnikajícími odtud výpady do Slezska.

 

1441 Blíže neurčenému panu Adrspochovi vypálili Slezané tři vesnice.

 

1447 Knížata slezská s Vratislaví, Svídnicí, Zhořelcem, Budyšínem, Žitavou a dalšími městy vytáhla a vykoupila od pánů a zemanů hrady, ze kterých jim silně škodili a loupili, jako Vizmburk pana Jiřího Vizmburského z Dubé, Adršpach pana Hynka Červenohorského, Žacléř, patřící kdysi panu Hanušovi z Warnsdorfu, Belver a Skály pana Salavy, kteréžto splatili hotovými penězi a potom zbořili a zkazili, ale vsí a platů nechali jmenovaným panuom všechněm.

 

1451 Na sněmu v Benešově mezi účastníky Jan z Náchoda a Adršpachu.

 

1456 Po smrti Anny, vdovy po Benešovi z Rýzmburku, dostává Rýzmburk Petr z Náchoda a Adršpachu.

 

1465 Bohuněk z Adršpachu pánem na tvrzi ve Zbečníku.

 

1465 Jan Machovský z Adršpachu městečko a sídlo Machov.

 

1466 Petr z Adršpachu a z Dubé pánem v Ratibořicích.

 

1487 Petr Adršpach z Náchoda pánem Rýzmburku. Roku 1487 koupil Rýzmburk syn Jiřího z Poděbrad, Jindřich kníže Minstrberský pro Petra Adršpacha z Náchoda, jehož byl poručníkem. Petr učinil Rýzmburk svým sídelním hradem k němuž připojil své rodinné a přikoupené statky.

 

1508 Podle zprávy Petra Adršpacha manželce Elišce ze Smiřic byl rozsah rýzmburského panství v tomto roce: Rýzmburk hrad, městečka Úpice, Žernov, Červená Hora, Červený Kostelec a všechny příslušné vsi původního panství vizmburského a červenokosteleckého; zboží litobořské tvořila pustá tvrz Litoboř se dvorem a vsí a dále vsi Hořičky, Chlístov, Křižanov, Libňatov, Heřmaničky, Olešnice, Lhota Řešetová a pustá ves Výrov.

 

1516 Zikmund Kaufunk ve slezském Frýdlantu několik pěších a u Hynka Špetle v Adršpachu jízdní zbrojnoše schromáždil, s kterými jedné noci Jana ze Šumburku u tržiště v Poke přepadl a zabil. Vratislavští poslali svého syndikuse Rubiše do Prahy s přednesením žaloby, v které udali, že Spettl rozvalený zámek Adršpach opravuje, poněvadž Kaufunk odtud bude míti opěrný bod pro své nájezdy do Slezska. Žaloba však zůstala nepovšimnuta, neboť Zikmund Kaufunk s dobrým výsledkem hájil své věci na knížecím dni r. 1517.

 

1528 Petr Adršpach z Dubé v jistých dluzích měl zastoupiti Hynka Špetle z Janovic, který měl Petrovi vzdáti hrad Skály. Jeden ani druhý však smlouvě dosti neučinili, vznikly z toho nejedny pře. Petr nečekal na konec soudů a prodal r. 1528 hrad Skály se dvorem, Adršpach hrad pustý, městečko Starkov, vsi Bystrý, Skalky, Studnici, Vernířovice, Jívky, Janovice a Medhuji i s manstvím a tou povinností a službou, kterouž man činil ke hradu Skalám, za 2000 kop Zdeňkovi Lvu z Rožmitála a Janu Krušinovi z Lichtenburka a ponechal jim, aby podle rozumu svého Hynka odbyli.

rozmital lichtenburg

1528 Zdeňek Lev z Rožmitála a Jan Krušina z Lichtenburka drželi také zboží Ryzemburské a prodali r. 1534 oba hrady Ryzemburk a Skály, hrady zbořené Adršpach, Střemen, Bystrý a Červenou horu se vším jich příslušenstvím Janovi z Perštejna a na Helfesteině.

perstejn

1534 Jan z Perštejna a na Helfensteině

 

zehuzicti

1544 Bernart Žehušický z Nestajova koupil panství tak zchátralé, že na něm měl šest pustých hradů a jednu pustou tvrz. Zemřel jako purkrabí kraje Hradeckého 1563 a před smrtí vše odkázal svému strýci.

 

1563 Jan Žehušický z Nestajova strýc Bernarta zemřel již rok nato a v držení panství následoval jeho bratr.

 

1564 Hertvík Žehušický z Nestajova (za první manželku měl Elišku Bohdaneckou z Hodkova) prodal 24 května 1576 zámky pusté Skály a Adršpach, dvůr pod Skalami vnově vystavený s pivovárem tudíž, vsi Zdoňov, SVATOŇOV s mlýnem pode vsí, Adršpach Horní a Dolní, Hodkovice, Janovice a Libnou se vším příslušenstvím až po meze hradu Firštenštejna svým sestřencům.

bohdanec

1576 Kuneš, Václav Adam a Abraham bratři Bohdanečtí z Hodkova prodali r. 1580 panství to Mandaléně, Elišce a Lidmile, sestrám z Nestajova, kteréž byly po bratru svém Hertvíkovi všechna jeho panství kromě Svojanova a Bystrého zdědily.

 

1580 Mandaléna, Eliška a Lidmila sestry z Nestajova se nedlouho potom o pozůstalost rozdělily.Mandaléna, manželka Bedřicha z Újezdce, obdržela zboží Ryzemburské a Ratibořské, Eliška Bohdanecká statky Lhotu Řešetovu, Teplici a Adršpach a synové Lidmily, která 1581 zemřela, Zikmund a Bernard bratři Čertorejští z Čertorej na Borovici a Hrušovanech zboží Skalské a Starkovské.

 

1582 Eliška Bohdanecká vdova po Adamu Bohdaneckém z Hodkova (zemřel 1562) dostala za svůj díl Lhotu Řešetovu, hrad pustý Adršpach a Teplici. Vše podědili její synové 1589 Kuneš, Václav a Adam Abraham Bohdanečtí z Hodkova.

zamek

1589 Adam Abraham Bohdanecký z Hodkova nejmladší z bratří obdržel za svůj díl obojí ves Adršpach, Zdoňov, Libnou, Petříkovice, Slavětín a Bezděkov a nemaje kde bydliti, postavil novou tvrz v Adršpachu dolním r. 1596. S manželkou Beatou ze Songershausu jinak z Kalen splodil syny Adama Oldřicha, Heřmana, Rohoslava, a některé dcery, nad nimiž učinil poručnicí (r. 1606) svou manželku. Jako horlivý vyznavač luteránského náboženství podporoval povstání r. 1618 a zahynul r. 1620 dne 1. února se svým synem Rohoslavem při výbuchu prachu v Jičínském zámku. Dědil jeho syn Oldřich. Mrtvý byl dodatečně souzen 16. srpna 1622 a zbaven pátého dílu jeho statků. Jeho dědicům teprve po dlouhé době byly dány nějaké peníze. Císařská komora konfiskovala panství adršpašské a prodala je za 30.287 zl. rýnských roku 1623 Albrechtovi z Waldštejna.

valdstejn

1623 Albrecht z Waldštejna v roce směnil statek Marii Magdaléně Trčkové za panství Kopidlno.

trcka

1624 Marie Magdaléna Trčková z Lobkovic. Statek zdědil její syn, spolubojovník Valdštejnův.

 

Adam Erdman Trčka z Lípy (manželka Maximiliana Trčková z Harachu). Dříve než mohl nastoupit dědictví, bylo asi panství spravováno poručníkem, neboť v r. 1626 nezletilý Oto z Vartenberka jest zván pánem
a r. 1630 jako poručník Straka z Nedabylic. Potom asi Trčka panství spravoval sám, neboť 16. srpna 1633 byl veliký vojevůdce Valdštejn jeho hostem na Adršpachu. Známý válečník Trčka zemřel společně s Albrechtem z Waldštejna 25. února 1634 v Chebu. Po jejich zavraždění, byly statky zabitých a jejich přátel zkonfiskovány a rozdány odměnou věrným generálům a jiným osobám. Teprve touto konfiskací se dostala značná část české půdy do rukou cizinců. Adršpach daroval císař Jakubu de Arlin.

 

(Chebskými událostmi byla nejvíce postižena rodina Trčků z Lípy, tento starožitný rod vzápětí vyhasl. Zlomený sedmasedmdesátiletý Jan Rudolf Trčka z Lípy, kterému v krátkém čase umřeli dva synové a již před tím dva vnuci, synové Adama Erdmana, se snažil zachránit alespoň část majetku pro své dcery a vnučku. Kšaftem ze dne 2. června 1634 odkázal své statky: Opočen, Smiřice, Adršpach a Žacléř své nejstarší dceři Alžbětě Kinské, ostatní majetky zbylým potomkům. Císař však s panstvím Trčkovským po své vůli nakládal. V Trčkovském procesu 10.5.1636 bylo konečně rozhodnuto, že manželé Trčkovi čest a statky své propadli a Trčkův kšaft byl 9.6.1636 vymazán z desk zemských a jeho majetek byl rozdán cizákům, především účastníkům chebské exekuce a příslušníkům císařského vojska. Alžběta hraběnka Kinská, manželka Viléma hraběte Kinského z Vchynic a Tetova, také zavražděného v Chebu, odešla do Nizozemí, kde se roku 1637 vdala podruhé a sice za švédského plukovníka, českého emigranta Zdeňka Hodického hraběte z Hodic a Olbramovic a zemřela v Hamburku roku 1638.)

 

1635 Jakub de Arlin Svobodný pán z Burnivalu získal statek císařským darováním. Po něm spravoval panství Zikmund Smiedel, svobodný pán ze Schmiedenu.

 

1643 Ludvík hrabě Caraffa císařský a španělský plukovník (hrabě don Lois de Caraffa) získal statek Adršpach z dědictví po Jakubovi de Arlin z Burnival.

kolovrat

1655 Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat koupil Adršpach od hraběte Caraffy 24. dubna 1655 pro své syny a pastorky splozené s n. Annou Kateřinou ovdovělou Štralendorfovou roz. z Rozdražova. 22. listopadu 1661, přišlo k dělení všeho statku náležejícího dotčeným sirotkům na čtyři díly.

 

1658 Božena Křinecká rodem z Hodějova, koupí přešlo panství do jejích rukou. Byla horlivou protestantkou a proto byla nucena opustit zem. Adršpach předala sestře Kateřině Barboře.

 

1661 Kateřina Barbora dcera Viléma Krakovského jako třetí díl dědictví získala Adršpach se vším příslušenstvím i s lesy, mezi nimiž se les Starý hrad (Althaus) připomíná. 13. února 1662 se vdala za Leopolda Oldřicha Libštejnského z Kolovrat. Od té doby byl Adršpach sídlem nejmladší pošlosti této rodiny, zejména Leopoldova syna Jana Norberta Arnošta (zemřel 1736). Po jeho skonu spravovala panství manželka Marie Anna rodem Colloredo-Walsee jako poručnice svého syna Josefa Jeronýma Libštejnského 1738-1742, kdy dosáhl plnoletosti. Zemřel již 1750 a dědictví zanechal své manželce Marii Anně, rozené hraběnce de Magny, která panství spravovala jako poručnice svého syna Rudolfa. Ten se oženil s Marií Antonií hraběnkou z Blümegen. Zemřel již roku 1772. Tím dostal se Adršpach v držení cizích rodin.

blumegen

1772 Marie Antonie hraběnka z Blümegen pozůstalá vdova provdala se podruhé za Františka hraběte Kolovrata a po jeho úmrtí potřetí za svého strýce Kryštofa hraběte z Blümegen. Po jeho smrti dědili panství adršpašské jeho bratr František a jeho syn Petr v roce 1806. Ještě téhož roku předal jeho polovici švakru Filipu Nerovi hraběti Heister. Druhou polovinu obdržel po smrti Petrově 1813 jeho synovec Josef Schaffgotsch. oba majitelé prodali svoje poloviny v roce 1820 hraběti z Klarštejna.

 

1820 Hrabě Prokop Hartmann z Klarštejna. Jeho předkové byli ve službách Ferdinanda II. 1630 povýšeni do stavu rytířského, Leopoldem I. 1658 do stavu panského. Prokop Hartman z Klarštejna byl od roku 1792 přísedícím zemského výboru a též členem pražské zednářské lože. 1828 prodal panství Adršpach Janu Nepomuku Nádhernému za 152.000 zl.

nadherni

1828 Jan Nepomuk Nádherný (1772-1860) byl roku 1838 povýšen do šlechtického stavu. Adršpašské panství přenechal svému synu Ludvíkovi.

 

1838 Ludvík Karel rytíř Nádherný z Borutína (1800-1868) byl roku 1865 povýšen do rytířského stavu.

 

(Ruský generál šlechtic z Elsewanger, panství přešlo sňatkem na rodinu Elsenwanger, Jana a Konstantina.. Poslední zemřel v Praze 1875. Poté panství opět přešlo do rodiny Nádherných z Borutína, povýšených v roce 1898 do stavu svobodných pánů.)

 

1895 Svobodný pán Konstantin Nádherný, poslední majitel panství (1877-1958) c. k. nadporučík v záloze. Statky: Adršpach, Jistebnice, Vlásenice. Oženil se r. 1909 s Karolou hraběnkou Gudenus (zemřela 1966 v Eferdingu).

 

1934 Otmar Nádherný převzal řízení . Jeho matka "paní baronka" nechala zřídit rododendronovou zahradu. Do své smrti 1966 žila u své dcery Hraběnky Haugwitz v Eferdigu v Horních Rakousích.

 

Poslední majitelé panství

konstantin karola

Prameny a použitá literatura:

Čížek, J. Slavík, J. 1998: Adršpach, hrad Jana Lucemburského? Castelologica Bohemica 6.

Hejna, A. 1986: Písemné prameny k dějinám severovýchodních Čech.

Hraše, J. K. 1895: Dějiny Náchoda, I. Díl. Náchod.

Ludvík, M. J. 1857: Památky hradu, města a panství Náchoda i vlastníkův jeho.

Sedláček, A. 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého V.

Sedláček, A. 1925: Českomoravská heraldika.

Vaníček, V. 2000: Velké dějiny zemí koruny české II. 1197-1230.