Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 3
DNES: 315
TÝDEN: 1018
CELKEM: 177175

Svátek

Svátek má Sandra

Mobilní verze

mobilní verze www

Obsah

Rostlinstvo

Živá příroda podléhá neustálým změnám. Příčinou poslední velké změny bylo oteplení, před 12 tisíci lety, kdy tundrovou vegetaci doby ledové postupně nahradil les.V Adršpašských skalách rostl původně prales složený z buku, jedle, borovice, smrku, klenu, břízy a dalších druhů dřevin. Do dnešních dnů přetrvávají ve skalách reliktní bory. Zastoupení smrku bylo mnohem menší než je dnes, rostl zvláště v chladných a vlhkých roklích. Lesnickým hospodařením byly lesy na většině plochy přeměněny na málo stabilní smrkové monokultury. Dnes je úkolem lesníků zvýšit podíl listnáčů a tím vrátit lesu rovnováhu a odolnost.

V CHKO Broumovsko je registrováno 11 památných stromů. Jedním z nich je lípa malolistá v Horním Adršpachu pod usedlostí čp.31. Její stáří je 300-400 let, výška 24 m., obvod 670 cm.

mecivec

V rezervaci se vyskytuje více než 250 druhů mechorostů a asi 400 druhů cévnatých rostlin. Na živinami chudém křemičitém podloží je i vegetace druhově poměrně chudá. Nejzajímavější druhy rostlin se vyskytují v hluboko zaříznutých roklích a soutěskách, jejichž klimatické podmínky odpovídají vyšším horským polohám. Ve skalních městech vznikly podél potoků úzké květnaté nivy s papratkou horskou (Athyrium distentifolium). Uvidíte tu kvést například mléčivec alpský (Cicerbita alpina) či violku dvoukvětou (Viola biflora), podbělici alpskou (Homogyne alpina) aj. Krásným a vzácným zástupcem rašeliníkových společenstev je zde rojovník bahenní (Ledum palustre).Na prameništích a podél vodotečí je místy hojná bledule jarní (Leucojum vernum) a při Metuji byla zaznamenána přeslička luční (Equisetum pratense). K nepůvodním druhům rezervace patří hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a v poslední době se šířící kamzičník rakouský (Doroni cum austriacum).

Na okraji oblasti roste také hořeček brvitý, vzácněji několik druhů vstavačů, lilie zlatohlavá a mnoho dalších zajímavých rostlin.

violka horecek rojovnik

Mechorosty

Flóru mechorostů tvoří až na vyjímky druhy rostoucí na živinami chudém kyselém substrátu. Nejzajímavější druhy jsou vázány na skalní města a hluboké úzké rokle s výraznou teplotní inverzí.. Podobné podmínky jsou i v mohutných skalních sutích. Přítomnost velmi chladných míst umožňuje výskyt řady horských až vysokohorských mechorostů, které by jinak v této nadmořské výšce nemohly růst. Právě v nejchladnějších stinných soutěskách, kde stanovištní podmínky mnohdy ani neumožňují rozvoj společenstev cévnatých rostlin, nalezneme nejpozoruhodnější druhy mechorostů: na skalních stěnách hyčovka drsná (Dicranodontium asperulum) a chudozubík (Tetradontium repandum), na zemi ploník horský (Polytrichum alpinum), plonitka horská (Oligotrichum hercynicum), paprutka hromadná (Pohlia drummondi) a měřík (Rhizomnium pseudopunctatum).
Na jedné z lokalit šichy (Empetrum sp.) ve stinné rokli je zajímavý výskyt typické rašeliniští játrovky vršatky odchylné (Mylia anomala). Za český endemit je považován dvouhrotec Sendtnerův (Dicranum sendtneri), který roste pouze v Adršpašsko-teplických skalách. Velmi vzácným druhem je mrvenka štíhlá (Tayloria tenuis) rostoucí na rozkládajícím se organickém materiálu, jejíž výskyt byl v území ověřen téměř po sto letech. V rezervaci roste 17 druhů mechorostů zařazených do "Červeného seznamu mechorostů".
V roce 1964 zde byl zaznamenán první výskyt invazního druhu Orthodontium lineare na území naší republiky. Tento mech jižní polokoule byl v Evropě poprvé sbírán v r. 1911 v Anglii a odtud se šíří dál na východ. Dnes je znám asi ze 140 lokalit v Čechách, a to většinou v pískovcových skalních městech, kde se vyskytuje masově.